Jedovaté venkovní rostliny, stromy a keře

V tomto článku najdete nejznámější jedovaté rostliny, rostoucí v České republice.  Otravy vznikají při požití určité, jedovaté části rostliny, nebo při kontaktu s kůží.

Tis červený (Taxus baccata) 

Dekorativní dřevina, která se často pěstuje  v zahradách a parcích. 

Jedovaté jsou všechny části rostliny, kromě červeného oplodí. Rostlina obsahuje pseudoalkaloidy terpenické povahy - taxiny. Tyto látky inhibují vstup sodných a vápenatých iontů do buněk myokardu, co má za následek snížení kontraktility srdečního svalu. Nejvíce vnímavé k otravě jsou koně. Jedovatý je však pro všechny zvířata a i člověka. 

Prví příznaky otravy se dostavují rychle, asi 30 minut po požití. Patří k nim bolest břicha, průjem, snížení krevního tlaku, hypotermie, mělké dýchání, rozšíření zornic, třes a bezvědomí.

Štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides)

Štědřenec, známý také jako zlatý déšť, je vysoký keř, kvetoucí v květnu. 

Všechny části rostliny jsou jedovaté, ale nejnebezpečnější je konzumace semen. Rostlina obsahuje směs alkaloidů, ze kterých je nejvíce jedovatý chinolizidinový alkaloid - cytisin.

Příznaky otravy nastupují v průběhu desítek minut po požití. Dochází k úpornému zvracení, bolesti břicha, zvýšenému slinění, bledosti, rozšíření zorniček, ospalosti, svalové slabosti, někdy ke křečím, pocení a bezvědomí. Otrava může vyústit až do selhání krevního oběhu nebo dechu a následné smrti. 

Zerav západní (Thuja occidentalis)

Patří k okrasným dřevinám. Celá nadzemní část obsahuje silici s obsahem thujonu. Thujon inhibuje chloridové kanály řízené GABA.

Po požití dochází ke zvracení, průjmu, krvácení ze žaludeční a střevní sliznice, edému plic, křečím a poškození jater a ledvin. 

Thujon obsahují i jiné rostliny např. Pelyněk obecný (Artemisia absinthium), Vratič obecný (Tanacetum vulgare), nebo Šalvěj lékařská (Salvia officinalis).

Durman obecný (Datura stramonium)

Rulík zlomocný (Atropa bella - donna)

Obě tyto rostliny patří do čeledi lilkovitých. Hlavní účinnou látkou je alkaloid L - hyoscyamin, který se sušením mění na atropin. Další nebezpečnou složkou je alkaloid skopolamin.

Z dalších rostlin, které obsahují tyto alkaloidy sem patří Blín černý (Hyoscyamus niger), Pablen kraňský (Scopolia carniolica), Mandragora lékařská (Mandragora officinarum) a různé druhy okrasných durmanů, které jsou známé pod názvem andělské trumpety.

Alkaloidy mají parasympatolytické účinky - snižují aktivitu žláz a viscerálních orgánů, ovlivňují také centrální nervovou soustavu. Atropin stimuluje nervovou soustavu, naopak skopolamin působí depresivně na nervovou činnost a způsobuje halucinace.

K příznakům otravy patří začervenání kůže, suchost sliznic, žízeň, zrychlené dýchaní a srdeční činnost, rozšířené zorničky, zácpa. Při vyšších dávkách dochází k poškození centrální nervové soustavy, co se projevuje neklidem, vokalizací, halucinacemi až kómatem. 

Bolehlav plamatý (Conium maculatum)

Obsahuje alkaloidy koniin a gama - konicein. Celá rostlina je jedovatá, ale nejvíce alkaloidů je obsaženo v nezralých nažkách. Alkaloidy se vstřebávají kůží, sliznicí trávícího traktu i inhalačně. Mají kurareformní účinky - dochází tedy k paralýze svalů. 

Příznaky nastupují do hodiny od požití. Projevují se pálením v tlamě, nevolností, zvracením, zvýšeným sliněním, bolestí břicha a častou defekací. Následuje svalový třes a postupná paralýza svalstva, která může skončit až obrnou dýchacího svalstva.

                                                                                            Autor: MVDr. Lucie Černegová