Parazitární onemocnění drobných savců I.
Mezi časté onemocnění drobných savců patří i nemoci vyvolané parazity. Jedná se buď o ektoparazity - vnější parazity, které žijí v srsti a na povrchu kůže nebo o endoparazity - vnitřní parazity, které postihují vnitřní orgány zvířete.
K nejčastějším ektoparazitům patří vši a všenky. Najdeme je hlavně u morčat, ale můžou se vyskytovat i u jiných druhů. Jsou druhově specifické, to znamená, že každý druh drobných savců (králík, morče, potkan, atd.) má i svůj druh vší nebo všenek. Ty nejsou schopné bez svého hostitele v prostředí přežít víc než 3 dny. Rozdíl mezi vší a všenkou je hlavně ve způsobu výživy. Vši jsou hematofágní - to znamená, že se živí pouze krví, na rozdíl od všenek, které se živí kůží, kterou okusují a případně částečně i krví. Parazity můžeme rozeznat volným okem jako drobné, pohybující se šupinky nebo najít vajíčka - hnidy, které jsou zachycené na chlupech. Svým pohybem zvířata vyrušují a způsobují úporné svědění, které se projeví suchou a polámanou srstí, později alopecií a po traumatizaci kůže se může přidružit i bakteriální infekce.
Dalším, poměrně častým parazitárním onemocněním je svrab. U drobných savců se vyskytuje hned několik druhů svrabu. Prvním z nich je sarkoptový svrab, neboli tělový svrab. Původci pocházejí z rodu Trixacarus a mezi predilekční místa výskytu roztočů patří břicho, vnitřní strana stehen a ramena. Dalším druhem svrabu je notoedrový svrab, neboli hlavový svrab, kde původcem jsou roztoče rodu Notoedres. U králíků můžeme najít druh Notoedres cati, který způsobuje silné svědění a to hlavně v oblasti kolem očí a ústní štěrbiny, později se může rozšířit i po celém těle. Posledním je psoroptový svrab, neboli ušní svrab. Původcem onemocnění je Psoroptes cuniculi, který se vyskytuje u králíků. Nejčastější lokalizace je u báze ušního boltce nebo na vnitřní ploše boltce. Zvířata postižena jakýmkoliv svrabem trpí silným pruritem, co se navenek projevuje silným škrábáním a otíráním postižených míst. Neustálou traumatizací kůže dochází k tvorbě šupin a strupů, objevují se místa bez chlupů a kůže se stává tlustější. Následně se může přidružit sekundární bakteriální infekce což vede k zánětu kůže a narušení celkového zdravotního stavu.
K dalším významným ektoparazitům u drobných savců patří Cheletiella parasitovorax - dravčík. Žije na povrchu kůže a živý se tkáňovým mokem. Má žlutobílou barvu a rychle se pohybuje srstí napadených zvířat, od čeho je odvozený i její název - pochodující lupy. Srst je matná a neupravená, dá se lehce vytrhnout. Postižená zvířata trpí silným pruritem.
U zvířat, které jsou na konci léta nebo na podzim ve výbězích můžeme najít dalšího parazita, kterým je Neotrombicula autumnalis, neboli sametka. Parazitují jenom larvy, které způsobují prudkou reakci alergického typu a silné svědění. Většinou je můžeme najít v oblasti břicha, na končetinách, kolem uší a tlamy.
Zdroje obrázků:
1. https://dvorniaga.ipboard.info/viewtopic.php?id=11
2. https://www.esccap.fr/par-fiches/gliricola-porcelli.html
3. https://dora.missouri.edu/rats/lice-of-rats/
4. https://www.aaecavie.it/Malattie_della_Cavia/Malattie_della_cavia5.html
5. https://ncvptest.weebly.com/mites.html
6. https://www.micronaut.ch/shop/rabbit-ear-mites-itching-into-madness/
7. https://www.youtube.com/watch?v=qQsADDoRuCc
Autor: MVDr. Lucie Černegová